Přivolávací strky

Pokud trošku zapřemýšlíte (a to se vám teď bude stávat častěji), musíte nutně dospět k názoru, že z hlediska hratelnosti je lepší, když jsou koule u sebe blízko než daleko. Já vám tento názor samozřejmě vymlouvat nebudu a naopak k tomu dodám, že ideální vzdálenost koulí od sebe je kolem 10-15 cm. V této vzdálenosti můžete ideálně využít veškeré typy strků bez nutnosti použít nadměrnou sílu a bez rizika prostrčení. Je také nadmíru výhodné, pokud jsou K2 a K3 umístěny na jedné straně před K1. V tomto případě pro nás existuje více možností provedení strku, než kdyby byla K1 umístěna mezi K2 a K3.

Jak už jsme se shodli, všechny tři koule je tedy dobré mít blízko sebe, ale zase ne uprostřed hrací plochy. Tento stále se přeskupující útvar je nadmíru užitečné držet zkrátka a to v blízkosti mantinelu, nebo ještě lépe rohu. O tom, že roh je velmi výhodné místo, svědčí hlavně to, že je zde umístěno ono zakázané pole, ke kterému vám z první kapitoly dlužím vysvětlení.

Postupem času, jak se vyvíjel kulečník měnila se jeho pravidla. Je to stejné jako ve fotbale: brankáři zdržují = zakážeme malou domů, padá málo gólů = zvětšíme branky atd. Dnes už není známo, který filuta přišel na to, že pokud se dostanou obě koule na které hraje přímo do rohu, je možné je donekonečna jemně přelízávat bez změny postavení. Po tomto zjištění bylo zavedeno pravidlo dvou karambolů v rohu, přičemž podle svědků se o zavedení pravidla nejdůrazněji zasadil pán, který onu partii prohrál. Vpodstatě se jedná o to, že pokud se koule K2 a K3 dostanou do trojúhelníkového označení rohu, rozhodčí ohlásí "Uvnitř pole", hráč smí provést ještě jeden karambol bez omezení a po něm již následuje výrok rozhodčího "Jedna z pole ven". Přesně tento příkaz musí splnit pokud chce, aby mu byl karambol uznán a je jen malou náplastí, že se tam koule může po odrazu od mantinelu zase vrátit.

Pravidlo č.1

Pokud zahrajeme karambol a K2 přivoláme do těsné blízkosti je vše v naprostém pořádku.

Pravidlo č.2

Pokud zahrajeme karambol a K2 skončí úplně někde jinde než jsme chtěli, věnujme příštímu přivolávacímu strku větší pozornost.

Pravidlo č.3

Pokud se nám povede přivolat K2 do těsné blízkosti, ale třeba jen těsně nezahrajeme karambol je to rukavice hozená soupeři.

Přivolávacím strkům je nutno (jako ostatně téměř všem) věnovat velkou pozornost. Pokud se totiž podle pravidla č.3 mineme o milimetr při zachování vzorového tempa, náš soupeř přijde vpodstatě k hotovému, během pěti šesti karambolů rozežene koule po celém stole, netrefí se a pustí nás ke stolu vyzkoušet si zase nějaký ten přivolávák. Takže pokud si provedením strku nejsme jisti, zamysleme se také nad tím, co po nás zbyde na stole.

V příkladech budu zachovávat pořadí koulí K1-bílá, K2- červená, K3-oranžová. Směr K1 bude naznačen plnou čárou (tady pozor, pouze naznačen, vlastní strk je nutno vyzkoušet, doporučuji zejména experimentovat s falšemi), směr K2 přerušovanou. Všechna následující cvičení je nutno hrát s tempem, abychom dosáhli těsného soustředění koulí.

Vzhůru na šestou lekci.

Nazpět do čtvrté lekce.

Obsah BJ's Billardu.