Základní typy strků

Sedák

Sedák je strk, při kterém trefujeme K1 téměř doprostřed a K2 hodně naplno, takže ani jedna z koulí nedostává skoro žádnou faleš, K1 předává téměř všechnu svou energii K2 a je tedy mnohem snazší uhlídat si jejich směr a sílu. Hlavně díky dobré kontrolovatelnosti obou koulí je sedák výhodným pozičním strkem.

Tahák

Pokud by se měli kulečníkoví odborníci shodnout na nejdůležitějším strku, byl by to pravděpodobně tahák. Je proto důležité věnovat jeho nácviku zvýšenou pozornost. Jak už název napovídá jedná se o "tahání" K1 zpět od K2. Kýženého efektu dosáhneme tím, že K1 trefujeme pod středem a ona zatímco klouže po plátně směrem kupředu se ve skutečnosti točí dozadu. Po nárazu do K2 využije energii zpětné rotace a vydá se na cestu zpátky. Pouze na síle úhozu a velikosti spodní falše závisí jak dlouhá bude. Tahák je výhodný ze stejných důvodů jako sedák (výborná kontrolovatelnost), přičemž kontrola rychlosti K1 pomocí spodní falše mu přidává na užitečnosti.

Je nadmíru zajímavé, že ačkoliv mluvím o taháku jako nejdůležitějším strku, jen velmi zřídka jej vidím provést někoho ve veřejné herně či baru (určitě to není kvůli tomu, že podobná místa nenavštěvuji dostatečně často, spíše naopak). Jako možný důvod vidím nekvalitní vybavení, zejména tága jsou opravdu jen málokde použitelná, dobré tágo jsem snad ještě v herně neviděl. Snad je to pouze nezáviděníhodná výsada Olomouce. Jestliže tedy chcete někdo hrát kulečník, tak jak jej popisuji, s erárním tágem rozhodně nevystačíte.

Náběžník (doběhlík)

Náběžník je přesně opačný strk jako tahák, K1 hrajeme hodně nad středem a K2 trefujeme hodně naplno. Tímto provedením dosáhneme toho výsledku, že K1 odrazí K2 a po nárazu díky horní falši pokračuje dál směrem dopředu. Náběžníku využíváme zejména tehdy, když je K3 (o K3 jsem se předtím nezmínil, znamená to překvapivě koule 3) schovaná za K2 bez možnosti zahrátí lízaného strku. Napříč tomu, že by náběžník měl být co do složitosti provedení podobný s tahákem, není tomu tak. Trefení K2 vyžaduje mnohem větší přesnost než u taháku a stejně tak odhadnutí tempa (síly) K1 není nejjednodušší. Naštěstí se o náběžníku nedá tvrdit, že je to nejfrekventovanější strk ve hře, ale i tak je dobré jej ovládat.

Jelikož tato kapitola byla nazvána základní typy strků nebudu se nyní na tomto místě zabývat kolmými strky, při kterých může přijít k úrazu plátno a jsou noční můrou každého billardového hráče. Přihlížím také k tomu, že jejich nácvik nemá přílišný význam pro člověka, který se právě naučil sedáky (nebo si to alespoň myslí) a chystá se na taháky. Ale žádný strach, ten kdo vydrží se určitě dočká.

Vzhůru na čtvrtou lekci.

Nazpět do druhé lekce.

Obsah BJ's Billardu.